Překvapení

1) Zas jedno překvapení, jé 
pro mě však nové není 
že z obrazu mám v rukou rám.
Dobře vím, že mé klení
na věci nic nezmění 
tak s palcem v zubech přemítám.

R: Né, že mě jak druhým není přáno 
ne – ří – kám a jsem rád.
Že co já bral jsem a nyní je mi bráno,
bůh –ví –kam jsem neměl snad.
2x Fig D

2) Pro jednu kopretinu pouhou, jé 
držím v ruce motyku dlouhou 
chtěl jsem okopat nevinnou.
Na místě kde včera kvetla, jé 
leží teď z chroští metla 
v rozpacích stojím nad hlínou.

R:

3) Už málo času zbývá, jé 
to se rychle stmívá 
co dřív jsem napsal nejde číst.
Tak si dám ještě dvě deci , jé 
a ve své kleci 
zas začnu lítat jako píst.

R: