Rodina

  • Alba:
  • Datum vydání

1) Rodinu já považuju
co se týče nudy
za jeden – věčně zní tam
jak když hrajou dudy

Jako kluk jsem těšíval se
na okamžik světlejší
máma s tátou když se přeli
kdo z nich dvou je blbější

2) To mě tenkrát nenapadlo
neb jsem zřel v tom kravinu
že si taky jednou za čas
pořídím svou rodinu

A teď plácám dokolečka
ach můj synku čím jsi ryl
kolečko se polámalo
a já jsem kde táta byl

3) Co si asi myslel táta
když mu máma říkala:
„Kvůli tý tvý noční můře
já jsem zase nespala!“

Jak to bylo s mámou asi
někdy z toho mívám strach
táta zdrh‘ jí slezly vlasy
pak se vobrátily v prach

chachachachach